Na plážích, úrodných polích i horských úbočích Sicílie stanuly postupně nohy Řeků, Kartáginců, Římanů, Byzantinců, Normanů, Arabů a také Francouzů. Ti všichni, ať už to byli uchvatitelé, či mírumilovní hospodáři, podstatně ovlivnili vývoj i kulturu největšího středomořského ostrova. Pro své potomky z 21. století tak zanechali v takřka každém sicilském městě a městečku neuvěřitelně bohatou žeň památek nejrůznějšího druhu a stáří. Toto je jen část z nich…
Trojúhelníkovitý ostrov oddělený od Apeninského poloostrova jen úzkým Messinským průlivem byl už od starověku místem, kde se střetávaly vlivy civilizací ze všech koutů Středozemního moře. Pod kuratelou přísné Etny se měnily v neopakovatelný mix kultur, z nichž každá zanechala v horké sicilské půdě svůj otisk.
Už první kolonizátoři z Řecka ostrov zařazovali do oblasti „Magna Graecia“, tedy Velké Řecko, ačkoliv bylo stovky námořních mil vzdálené. A na východním pobřeží Sicílie také osadníci z Korintu postavili v 8. století př. n. l. jedno z největších sídel mimo pevninské Řecko – město Syrakusy.
Výhled z města Taormina na nejvyšší činnou sopku Evropy – Etnu
Nejvýznamnější řecká kolonie prošla obdobím rozkvětu i zmaru. Bojovala s Féničany a Kartáginci, ale prožívala i doby, kdy v amfiteátru divadla pro patnáct tisíc diváků uvedl Aischylos premiéru své hry Peršané a ve městě přednášel na popud vládce Dionýsia Staršího, velkého podporovatele věd a umění, sám Platón.
Další významné jméno, na které v Syrakusách narazíte téměř všude, včetně triček a hrnků ve stáncích pro turisty, je Archimedes. Tento slavný rodák, matematik, filozof, astronom a vynálezce v dobách druhé punské války, kdy Sicílie na straně Kartága bojovala s Římem, pomáhal obráncům ostrova svými inovovanými válečnými stroji. Ani katapulty, ani obří čočky namířené na plachty římských lodí však nezabránily nepřátelům v postupu a sám Archimedes zahynul rukou římského vojáka podrážděného výrokem: „Neruš mé kruhy…“
Řecký amfiteátr pro patnáct tisíc diváků v Syrakusách
Památky se v Syrakusách soustředily do dvou míst – „Nové město“ láká na rozsáhlý areál s antickým divadlem, římským amfiteátrem a také proslulou jeskyní zvanou Dionýsiovo ucho, která sloužila za tyrana Dionýsia I. jako vězení a díky skvělé akustice umožnila odposlouchávat vězně. Ve Staré čtvrti na ostrůvku Ortigia potom naleznete pozůstatky antického dómu přestavěného na románskou baziliku a doplněného barokním průčelím či ruiny Apollonova chrámu.
Barokní dóm na náměstí Piazza del Duomo leží na ostrůvku Ortigia
Řecko na Sicílii
Další poměrně zachovalé památky na řeckou kolonizaci se nacházejí poblíž městečka Agrigento. Na skalním hřbetu u pobřeží stojí sedm chrámů v dórském stylu a dohromady tvoří archeologický areál Údolí chrámů. Jeho dominantou je dodnes Chrám svornosti, nejzachovalejší řecký chrám na světě.
Ve výčtu míst, která poznamenala činnost starověkých kolonizátorů, rozhodně nesmí chybět Taormina – jedno z nejkrásnějších, ale také nejdražších měst Itálie vystavěné na vysokém útesu nad Jónským mořem. Největším místním lákadlem je zachovalý amfiteátr řecko-římského divadla ve výšce dvě stě metrů nad hladinou moře. Z jeho horních řad se můžete kochat těmi nejromantičtějšími pohledy na sicilskou dominantu, majestátní sopku Etnu.
V úzkých uličkách Taorminy sice proudí nekonečný dav turistů, ale neopakovatelná atmosféra promenády Corso Umberto se stylovými kavárnami, restauracemi a historickými paláci zvlášť v podvečer vynahradí veškeré útrapy.
Chrám svornosti v Údolí chrámů sicilského Agrigenta je nejzachovalejším řeckým chrámem na světě
Na počest Panny Marie
Dalšími významnými kolonizátory byli Normané, kteří z ostrova vyhnali v 11. století muslimské Saracény. Vládli Sicílii jen sto let, ale byla to doba rozkvětu a slávy spojená zejména s nejmocnějším vládcem jižní Evropy, prvním normanským králem Rogerem II. Tento velmi vzdělaný muž a podporovatel umění dal vzniknout nádherné arabsko-normanské architektuře, jež na ostrově okouzluje dodnes, zejména v hlavním městě Palermu či městě Cefalú vzdáleném asi 70 kilometrů.
Nejobdivovanější památkou z této doby je ovšem arcibiskupství Monreale s benediktinským klášterem a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie postavené na úbočí hory Monte Caputo nad Palermem. Majestátní katedrála po staletí udivuje svou mozaikovou výzdobou, která zabírá úctyhodných 6 500 m2 a je jednou z největších na světě.
Křížová chodba je součástí benediktinského kláštera v Monreale a zdobí ji více než 200 sloupů z bílého mramoru
Při vstupu do katedrály se ocitnete takřka v pohádkovém světě. Vévodí mu monumentální žehnající Kristus Pantokrator, Panna Maria a postavy apoštolů – to vše zobrazené pouze za pomoci tisícovek leštěných, barevných skleněných střepů. Tajemství jejich výroby převzali Normané od Maurů a v Monreale ho dovedli k absolutní dokonalosti. Všech dvě stě sloupů katedrály jsou unikáty, protože je zdobí pokaždé jiný geometrický motiv. Celá katedrála je pak jedinečnou obrázkovou biblí středověku a samozřejmě nechybí ani na listině památek UNESCO.
Zakladatel katedrály Vilém II. se stavbou arcibiskupství snažil překonat svého předchůdce Rogera II., což se mu vskutku podařilo, přestože normanská vláda záhy na to skončila. Naštěstí to, co po sobě vládci ostrova zanechali, ohromuje, vzdělává a těší dodnes.
Mozaiková výzdoba katedrály v Monreale zabírá 6 500 m² a bylo na ni použito více než 2 tuny zlata
Poznejte nejkrásnější sicilské památky odlišných kultur na našem poznávacím zájezdu Krásy Sicílie. Čeká vás Palermo s normanskou katedrálou Monreale, pozůstatky řecko-římského divadla v Taormině, Údolí chrámů v Agrigentu, činná sopka Etna i města Catania, Erice a Syrakusy.
Foto: shutterstock.com
